• NÁVES OBCE - typický pohled na centrum obce

  • NÁVES OBCE - typický pohled na centrum obce

  • PŘÍBRAZSKÝ RYBNÍK - leží 1km od obce směrem na Chlum v CHKO Třeboňsko.

  • 1. máj - každoroční stavění máje v obci

  • DĚTSKÉ HŘIŠTĚ - dětské hřiště U vodníka

  • VZHŮRU DO PŘÍBRAZE - Tradiční bohatý program kulturních akcí pořádaný sdružením Příbrazský plaváček o.s.

  • VZHŮRU DO PŘÍBRAZE - Tradiční bohatý program kulturních akcí pořádaný sdružením Příbrazský plaváček o.s.

  • VOJTĚCHOMOR - vynikající místní kapela :-)

  • MASOPUST neboli karnevalové období v obci

Historie

V celé oblasti Jindřichohradecka se původně prostíraly neprostupné močály a pralesy, které se táhly z okolí Poličky na jih a jihovýchod a končily u dolnorakouského toku Dunaje.
Ještě ve 13. století bylo mnoho území označováno kronikáři jako místa pustá. Chudá půda a nevlídné podnebí bylo příčinou toho, že se v této oblasti nevyskytují téměř žádné stopy starověkého a předslovanského osídlení.
V pozdější době tvořily pohraniční hvozdy, močály a blata přirozenou ochranu proti nepříteli. Pozůstatkem tehdejších blat a močálů jsou dnešní borkoviště (rašeliniště) za obcí Příbraz.

První zmínka lidského života v oblasti kolem Stráže a okolí pochází již z dob, než vyrostly pohraniční lesy. Je to část mlatu z břidlice z doby novokamenné před rokem 1200 před naším letopočtem u Stráže nad Než..

Nejstarší zmínka o obci Příbraz pochází z r. 1518, ves je však podstatně staršího založení. Prvotní jméno bylo Příběraz = Priberadův dvůr.
Celá oblast byla kolonizována koncem 12. století na sklonku vlády Přemyslovců, kdy do této části Čech zasáhla vnitřní kolonizace ze severu z Benešovska. Druhá kolonizační vlna přichází počátkem 13. století tentokrát z jihovýchodního Vitorazska (území kolem Chlumu u Třeboně) zabraného Rakušany. Příbraz byla zřejmě už od konce 14. století v držení pánů z Hradce a součástí strážského panství (Stráž, Plavsko, Příbraz, Libořezy, Mníšek, Pístina a Vydří).
V nejstarším dochovaném Urbáři panství Strážského z roku 1579 se poprvé objevují jména a počty osadníků:
Vondra Janák, Jan Valšov, Matěj Mašek, Tomeš, Kašpar, Tomáš Korytan, Vaněk Pivcův, Jan Punda, Florián, Barbora Vondrová, Jíra Nedvěd, Jíra Koudelkův, Jan Prnocha, Vítek Vohnatkův.
Nejstaršími osadníky Przybras dle Urbářů a Berní Ruly jsou jména Kolář, Kříž, Hertaus, Vach, Šrámek, Novotný, Marýška, Pivetz, Průcha, Talián, později pak Janák, Punda, Koudelků, Matějka, Prnocha.

V průběhu 16. století změnila Stráž několikrát svého majitele, až ji v r. 1577 kupuje na radu Jakuba Krčína v souvislosti s výstavbou rybníka Rožmberka a Nové Řeky Vilém z Rožmberka. Po jeho smrti zdědil panství v r. 1592 Petr Vok z Rožmberka, který je vlastní až do r. 1596, kdy větší část včetně Příbraze prodává Adamovi z Hradce. Ten vzápětí umírá a jeho syn a dědic přenechává Stráž své sestře Lucii Otýlii provdané Slavatové. Jejím prostřednictvím přechází panství do držení rodu Slavatů do r. 1693, kdy se dědičkou stává Anna Lucie Slavatová provdaná za Vratislava Adolfa ze Štenberka. Od Štenberků získávají Stráž v r. 1715 Černínové, kteří ji v r. 1735 prodávají Janu Josefu Jungwirtovi. Dalšími vlastníky jsou 1752-1796 Prosper hrabě z Berchtoldů, 1796-1811 páni z Lilienbornu a 1811-1908 svobodní páni z Leonhardi.

Samotná obec se pravděpodobně od doby svého založení až do konce 18. století příliš nezměnila. Berní rula z r. 1654 registruje ve vsi 14 sedláků, 2 chalupníky a 5 zahradníků. Tomuto složení odpovídá i záznam v Tereziánském katastru z r. 1757, který uvádí 14 sedláků, 3 chalupníky a 8 bezzemků.

K pozvolnému posunu směrem k drobnému zemědělskému podnikání dochází až po zavedení výkupu z robotních povinností koncem 18. století a v souvislosti s rozvojem průmyslové výroby, konkrétně cihelen v blízkém okolí.
Mapa stabilního katastru z r. 1827 už zachycuje větší počet drobných hospodářství zejména v centru obce.

I během 19. století probíhá vývoj lineárně, bez převratných změn.V polovině 19. století má Příbraz 596 obyvatel a 73 domů a tento počet se rovnoměrně zvětšuje až na 743 obyvatel a 94 domů v roce 1900.

První kroniku v obci zavedl řídící učitel Novotný. Tato kronika byla založena na základě usnesení obecního zastupitelstva ze dne 11.1.1922 a zachycuje události od roku 1921 až do roku 1938 (období okupace a poválečná léta až do roku 1964 byla zpětně doplněna podle vzpomínek pamětníků). Chronologický sled těchto událostí se uvádí v tomto výpisu: K obci patří osady Prohánidla, Hutě a Bažantnice.
Podle posledního sčítání v roce 1921 bylo ve vsi 105 popisných čísel, 622 osob české národnosti, 419 katolíků, 4 evangelíci, 2 vyznání československého, 117 bez vyznání. Starostou byl František Beránek, domkář čp. 40, náměstkem byl Ferd. Štícha čp. 18.

V obci je trojtřídní škola, která byla dostavěna v roce 1897, dále Lidová záložka (Reifeisenka), umístěná v domě čp. 8-Řehoř Boček,kde se říkalo u Šrámků. Byl zde Sbor dobrovolných hasičů, místní odbočka Jednoty Pošumavské, několik politických spolků a svépomocný spolek dobytkářský.
V roce 1921 založena Místní knihovna - poč. stav knih 83.
V obci byli dříve i průmyslové závody a to:
Dvě cihelny a na Hutích továrna na rašelinu a stelivo, dále Panská cihelna s kruhovou pecí a komínem vysokým 35m (poblíž čp. 38). V roce 1912 zanikla, protože majitel hrabě Thun cihlářství nerozuměl.
V roce 1921 se uskutečnilo autobusové spojení J.Hradec-Stráž, Třeboň - zastávka byla ve Lhotě (2km od obce).
V roce 1922 byla zřízena Místní požární pojišťovna, předsedou se stal Fr. Průcha rol. čp.23, jednatelem je p. Šenfeld, rol. čp. 19.
24.9.1922 sloužena čsl. církve, pokřtěny byly první tři děti.
V roce 1923 se domky čp. 21 a 56 (bývalá školní budova) upravují na hospodu pí. Julie Bočkové - říkalo se tam "u Julky".

Pod hrází rybníka "Havlíků" stála až do roku 1911 dřevěná zvonice před domem čp.25 (u Pivců). V ní byla umístěna socha sv. Jana, dar města Stráže z roku 1728. V roce 1897 nechala majitelka domu čp.25 Pivcová v místě staré zvonice postavit malou kapličku a do ní umístit sochu sv. Jana. Stará zvonice byla později stržena a její model byl uschován v kabinetu školy.
V roce 1910 bylo usneseno postavit novou budovu kaple, která by nahradila původní zvonici. Probíhaly penežní sbírky (hr. Thum daroval dříví a materiál ze zbourané cihelny, hr. Černín daroval stav. materiál, pan F. Štícha čp. 18 majitel cihelny věnoval "patentní" tašky. Stavbu řídil pan Cháb - polír a domkář z Příbraze. Na stavbě se pracovalo až do první světové války.Kaple měla být zasvěcena sv. Václavu.

V roce 1924-25 je kaple stále ještě rozestavěná a nedokončená. Nebyly peníze ani nálada a uvažovalo se o přestavbě na spolkovou místnost. Řešení se ovšem našlo, když začala vznikat československá církev, která přisla s návrhem, že kapli postaví. Po složitých jednáních byla kaple dostavěna v roce 1925. Otevření kaple proběhlo 8.11.1925.
6 . července 1925 byla první pouť v Příbrazi po válce.
V roce 1926 - ustaveno elektr. družstvo.
26.9.1926 byla místnímu hasičskému sboru předána "hasičská schráň". Tenkrát to ještě byla ruční hasičská stříkačka.
V roce 1927 - První elektrifikace v hostinci paní Bočkové (dynamo s benz. motorem).
V roce 1928 - krutá zima až -40°C a 1m sněhu.
V roce 1930 - byla koupena motorová stříkačka pro hasičský sbor ve velké soutěži - vyhrála firma Smejkal Slatiňany - stála 26 000,- Kč.
V roce 1938 - vedení kroniky na dlouhou dobu přerušeno a pokračovalo se až někdy v 60. letech. Kronika se zpětně doplnila podle vzpomínek pamětníků.

Současný stav obce odpovídá relativně klidnému historickému vývoji, bez převratných změn a zvratů, které by radikálně ovlivnily život vesnice a dotkly se její historické podstaty.

Zdroj informací: Kronika obce, Oddělení památkové péče MěÚ Jindřichův Hradec

Katastrální mapa z r. 1827

thumb mapa 1827

Müllerova mapa Čech z let 1712-1717 - měřítko cca. 1:132 000

thumb mapa cr 1712-1717 2000

Fotky centra obce z r. 1986

thumb naves1s  thumb naves2s  thumb navess  thumb parcely 1986


© 2012 Obec Příbraz| Prohlášení o přístupnosti | Registr oznámení
webdesign 2012 Vladislav Sochna | Administrace | Přihlášení